O NÁS KONTAKTY VEDOUCÍ FOTOGALERIE PŘIHLÁŠKY ATD.
Historie akcí

Jak jsme běželi Nonstop-maratón

Jak jsme se již zmínili v článku “Nonstop maratón”, měli naši běžci vytrvalci možnost účastnit se štafetového běhu z Kutné Hory do spřáteleného města Mainz. Cesta byla opravdu náročná, ale krásná a nezapomenutelná.

Fotogalerie 1
Fotogalerie 2
Fotogalerie 3
Fotogalerie 4



První se na trať vydala Markéta Vaníčková. Uběhla prvních 7km z celkových 836 km. Po 6 km, které absolvovala jen za doprovodu svého pedagoga Jiřího Němečka na kole, se k ní připojil Ford Tranzit s dalšími třemi běžci. Společně měli absolvovat úsek trasy, který končil u Trhového Stěpánova. Tranzit si pobrukoval na dvojku celkem v pohodě, ale pro běžce a cyklodoprovod už to bylo náročnější. Cyklisti se na rozdíl od běžců nestřídali tak často. Rychlost jízdy nebyla vysoká, ale být v sedle 5-12 hodin třeba i přes noc nebyl žádný med. Každý si svůj díl trati náležitě vychutnal a jen tajně doufal, aby na něj nevyšlo moc kopců. Běžecké tempo bylo velmi pěkné i přestože s postupem času narůstala únava.
Zázemí v podobě provizorní kuchyně na odpočívadlech a ve vesničkách bylo perfektní. Jídlo bylo dobré a bylo ho dost. Bohaté snídaně s vánočkou, marmeládou, salámem, sýrem, instantními kašemi, mlékem nebo horkým čajem a spoustou dalších dobrot byly skoro jako švédské stoly. Obědy a večeře také perfektní. Spát se dalo všude, kam jste si položili karimatku. Hvězdné nebe nad námi, čerstvý vzduch a asi 4 hodiny zaslouženého spánku, bylo naší odměnou za uběhnuté kilometry. Podřimovat se dalo i v autobuse, pokud jste měli zrovna volno. Díky tomu, že se sešla dobrá parta, se všechny tři skupiny účastníků rychle stmelily. Kutnohoráci dodali kytaru a zpěv, což zbouralo poslední bariéry a v celém týmu vládla opravdová pohoda.
Čtyřčlenné skupinky účastníků absolvovaly úseky trati dlouhé od 35 do úctyhodných 80km a to navíc v opravdu velmi rychlém tempu. Díky tomu jsme do cíle dorazili s dosti značným předstihem. Ubytovali jsme se v campu na břehu Rýna a užívali si teplé sprchy a odpočinku.
Silnější nátury zvolily místo sprchy koupání a kondiční plavání v řece.
V úterý ráno nás přijali zástupci německé strany v budově Zemského sněmu a po krátkém oficiálním přivítání následoval lehký a chutný oběd. Po ubytování v hotelu v centru města jsme odjeli do asi 80 km vzdáleného Kaiserlauternu na prohlídku prestižní školy, která vzdělává a vychovává mladé, sportovní talenty z celého Německa. Během krátké diskuse si mohli naši i němečtí studenti popovídat o všem co je zajímalo.
Při zpáteční cestě jsme neodolali a zajeli si prohlédnout fotbalový stadion Kaiserlauternu. Sice jen zvenčí, ale přesto se fotilo před hlavní branou jako o život.
Dopolední prohlídka historické části města oficiálně ukončila náš pobyt v Německu a všichni se mohli těšit na cestu domů k maminkám.Teď už jen autobusem ?
Během celé akce jsem měl pocit, že i přesto, že se běhalo, jezdilo na kole, málo spalo atd. se všichni účastníci tak nějak semkli a lidsky potkali. Díky tomu, že všichni zažívali únavu a často i překonávali bolest ztuhlého těla, si jeden druhého vážili. Vytvořila se tu přátelství nejen mezi spolužáky, ale i sportovci bez rozdílu věku a příslušnosti ke škole. Myslím, že i zástupci německé strany, se kterými jsme se setkali, k nám vzhlíželi s mírným obdivem, že jsme se vydali na tak odvážnou a zajímavou cestu a úspěšně ji zvládli.
Přeji všem studentům, aby měli možnost zažít něco podobného.
Všichni účastníci na sebe mohou být hrdí a věřím, že sama cesta jim byla odměnou.
Za TEV Jiří Němeček

Zápisky studenta : )

Non-stop marathón
Na začátku školního roku byl uspořádán, pod záštitou hejtmana Středočeského kraje, nonstop-maratón.
Běželo se z Kutné Hory do německého města Mainz.
Trať dlouhou více něž 800 km mělo uběhnout 24 studentů.
Studenti byli vybráni z kladenského, mladoboleslavského a kutnohorského gymnázia.
Naše dlouhá cesta do Německa začala 15.9., dopoledne v 10.30.
Skupina z kutnohorského gymnázia se sešla na parkovišti před plaveckým stadionem a potom se, pod vedením pana prof. Rudolfa, přemístila na Havlíčkovo náměstí.
Zde už čekali zbylí členové týmu, běžci z Kladna a Mladé Boleslavi.
Nechyběli ani pořadatelé, starosta Kutné Hory a zástupci Středočeského kraje.
Každý z nich řekl něco málo slov k našemu běhu.
Okolo bylo plno fotografů, novinářů a přihlížejících lidí.
Fotoaparáty nedostaly odpočinku, psací bloky se plnily poznámkami, když to přišlo.
Někdo zavelel do dvojstupů, pan starosta města zvedl startovací pistoli a . . . Ozvala se rána.
Celý kolos, 24 studentů spolu s fotografy v patách, se dal do pohybu.
Oběhli jsme náměstí a zamířili zpět na parkoviště u plaveckého stadionu.
Na parkovišti pokračovalo focení se sponzory běhu, zatímco jeden běžec v doprovodu cyklisty pokračoval dál.
Trasa celého běhu byla rozdělena na jednotlivé etapy.
Každou etapu běžela vždy určená skupina běžců. Někdy skupina po čtyřech, v noci i po sedmi.
Na trase byl vždy jen jeden běžec. Když byl vyčerpán, vystřídal ho jiný běžec ze skupiny.
Běžci, kteří zrovna neběželi trávili čas v autobuse.
Většinou odpočívali, jedli nebo sledovali filmy.
Ženy připravovali jídlo. Odpočívající účastníci spali pod širákem.
Benzinové pumpy nám sloužili k umytí a hygieně.
Po 4 dnech běhu jsme dospěli k cíli.
Noc jsme ještě strávili v kempu. Ale hned druhý den jsme byli přivítáni starostou města a ubytováni v hotelu. Starosta nás srdečně přivítal dlouhým proslovem na téma spolupráce ČR a Německa. Potom jsme se přesunuli do restaurace, kde jsme se vítečně najedli.Den jsme zakončili návštěvou prestižního sportovního  gymnázia a fotbalového stadionu v Mainzu.
Mohli jsme si tak srovnat úroveň škol u nás a v Německu.
S městem jsme se seznámili druhý den. Poznali jsme historické památky Mainzu.
Cesta domů nám moc neubíhala. Skládala se ze sezení na sedadle, sledoví filmů nebo sezení na sedadle. Nohy by skoro zase radši bžely. Domů jsem se vraceli přes Kladno a Mladou Boleslav, kde jsme vyložili naše spoluběžce. Po další hodince jsme i my, studenti z kutnohorského gymnázia, stanuli na místě, odkud jsem vyráželi.
A co závěrem ?
Závěrem bych chtěl říct, že jsem  moc rád, že jsem se mohl celé akce účastnit.

Jan Červenka (C1A)



PS: Můj sloh není nijak valný, ale snažil jsem se popsat celou událost i přesto, že mi téměř vzala dech : ).


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Vložil: | Dne 11. 04. 2011 | 3466 přečtení | Komentářů: 713 | Komentovat | Informační e-mailVytisknout článek
KONTAKTY
Mgr. Jiří NĚMEČEK
+420 774 882 565
Ing. Zuzka HAVLÍKOVÁ
+420 724 344 714

tabornaskoc@seznam.cz

Osobní setkání možné
Finvox s.r.o.
kancelář
Václavské náměstí 176
Kutná Hora

FOTOGALERIE naskoc:
Fotografie nejen z tábora 2011 můžete shlédnout ZDE
VIDEOGALERIE naskoc:
Videa z tábora 2011 i 2010 můžete shlédnout ZDE
naskoc na FACEBOOKU
Do skupiny Neváhej a NASKOČ se můžete přidat ZDE
Doporučujeme

Dortárium

Dort pro vaši oslavu

LEZECKÁ STĚNA
Dobrodružství, vzrušení, relaxace. Vše bezpečně
Lezecké kroužky
Adrenalin zážitky
Bližší iformace ZDE

POWERED BY phpRS